V sobotu 10. srpna jsme se opět, coby Husákovy děti, zúčastnili ve Světnově 11. ročníku turnaje v malé kopané, pořádaného místním fotbalovým oddílem.
Po rozlosování pětičlenných základních skupin nám los přisoudil k zahajovacímu vystoupení na turnaji, pro nás neznámého soupeře, tým Los Stradivaros. Po celkem hladké výhře nad tímto protivníkem v poměru 5:1 a prvních třech bodů připsaných do tabulky pravdy, jsme si nemohli přát lepší vstup do turnaje. V dalším utkání na nás již čekal těžký a tím myslím doslova a do písmene těžký kalibr. Do cesty se nám postavil věhlasný Bílý balet. Ve fotbalových kruzích už samotný název vzbuzuje respekt, ale respekt, jenž jsme měli, pramenil zejména z hráčů, kteří za Bílý balet nastoupili. Kde, kdo by čekal slavné hvězdy z Realu Madrid, ale když se proti vám postaví ragbisté z ligového týmu RC TATRA Smíchov se 100 – 120 kilovou muskulaturou, tak to ve vás respekt skutečně probouzí. Naštěstí pro nás si vážně přišli zahrát fotbal a ne ragby. I proto jsme jim mohli uštědřit vysokou porážku 9:1, poněvadž v konfrontaci s ragby bychom neměli žádnou šanci. Dva odehrané zápasy a na kontě dvě vítězství. Nepatrný kousek nám scházel k vytouženému postupu ze skupiny. Následující remíza 2:2 v utkání s Dřeváky, kdy jsme prohospodařili slibný náskok 2:0, nám tak zajistila postup mezi osm nejlepších. Posledním dílkem k dokončení mozaiky a potvrzení prvního místa ve skupině bylo jednoznačné vítězství v poměru 5:0 nad místními borci z TAZZ Světnov.
Jako druhý nejlepší tým po odehraných základních skupinách jsme nastoupili do čtvrtfinále proti jednomu ze dvou nejlepších mužstev ze třetích míst. Oním mužstvem, které se nám postavilo do cesty pavoukem do semifinále byl tým z Cikháje. Po těsné, ale zasloužené výhře 2:1 jsme mohli vyhlížet našeho semifinálového protivníka. Tím se stal Kozel Team, který zdolal Tipery ve čtvrtfinále v poměru 3:2.
V semifinálovém duelu proti Kozel Teamu jsme od počátečního hvizdu tahali za kratší konec provazu. Po dvou obdržených brankách nám soupeř utekl do luxusního dvougólového trháku. Snížením výsledku na 2:1 na konci prvního poločasu nám ještě dávalo naději a vidinu na možnou účast ve finále, ale inkasovaným dalším, třetím gólem v naší sítí se dalo tušit, že letošní finále je nad naše síly. Po marném pokusu v power-play, kdy jsme hráli bez brankáře s pátým hráčem v poli, nás soupeř dorazil dalšími góly do prázdné brány. Po semifinálové prohře 6:1 jsme se tak museli upnout na penaltový rozstřel o 3. místo s Los Stradivaros. Zde prokázal své kvality náš brankář Petr Vtípil, kdy dva pokutové kopy chytil a jeden sám proměnil. Po zásluze si tak odnesl individuální ocenění udělené direktoriátem turnaje pro nejlepšího brankáře.
Letošním 3. místem jsme navázali na 1. a 2. místo z let 2015, 2016.
Sestava Husákových Dětí:
Brankář: Petr Vtípil
Obrana: David Landsman, Jakub Jun, Vít Franěk,
Útok: David Russ, Zdeněk Smejkal, Michal Ubr
