Poslední prázdninová sobota v našem kulturně sportovním kalendáři je již tradičně vyhrazena milovníkům horských kol a s ní spojenou vyjížďkou. Letošní poznávací trasa o celkové délce 90 km byla vytyčena po cestovní ose Telč – Luka nad Jihlavou – Žďár nad Sázavou. Nepřející počasí však vzalo naše veškeré plány za své, poté co na sobotní dopoledne ohlašovala předpověď počasí hustý déšť. Po zralé úvaze, vzhledem k prognóze počasí, délce zamýšlené etapy, brzkému rannímu vstávání (odjezd vlaku 5:32 hod.) a problémy s přepravou jízdních kol, jsme narychlo naplánovali zkrácenou alternativu s pozdějším stanoveným výjezdem tak, abychom dodrželi tradici. S nadějí jsme ráno vzhlíželi k zakaboněnému, šedivému nebi a k datům z meteoradadu, kdy že to konečně přestane pršet. Naše prosby byly nakonec vyslyšeny a o půl desáté jsme se tak mohli vydat na sraz letošní cyklotour.
U Santiniho svatostánku na Zelené hoře, kde se konal symbolický sraz a zároveň start „Cyklotour Sosáci 2020“, se nás sešla úctyhodná 14-ti členná skupina bikerů. Nakvap zvolená pouť po Žďárských vrších byla cílena na tři známé prameny řek vyvěrající ze zdejších vrchů a svahů. Čekala nás tak výzva v podobě 55 km náročného terénu s celkovým výškovým převýšením 246 m. První ujeté kilometry mířily k zřídlu Doubravy pramenící v rašeliništích u Velkého Dářka. Hned na úvod, po několika kilometrech, nás postihl defekt kola, to když záhadným způsobem dokázal Leoš Smolík píchnout kolo na třech místech naráz. Ověření si dovednosti a zručnosti lepení píchlé duše v terénu se nám náramně hodilo, jelikož se nemělo jednat o poslední defekt na této tour. Po drobném zdržení se tak kolona 14-ti kol dala opět do pohybu. Pramen Doubravy se nám podařilo najít s pomocí mapy v lese poblíž silnice mezi Vepřovou a Radostínem. Po řádném zadokumentování, za použití digitální fotografie, jsme se vydali k našemu dalšímu cíli, a to pramenu řeky Sázavy. Před nejtěžším a zároveň nejnáročnějším úsekem trasy jsme vyplnili krátkou pauzu odpočinkem a doplněním kalorií v restauračním zařízení v Radostíně. Poté už následovaly stoupající kilometry štěrkové a lesní cesty k pramenu Sázavy. Po krátké přestávce strávené u pramene řeky protékající naším rodným městem jsme byli nuceni opět šlápnout do pedálů. Pereme se tak s další porcí výškových metrů k našemu poslednímu vztyčnému cíli, pramenu řeky Svratky. Těsně pod vrcholem nejvýše položeného místa naší expedice (Fryšavský kopec 800 m. n. m.) přišla na řadu další, v pořadí druhá, proražená duše. To Roman Holec najel kolem na trn. Lepení již máme zmáknuté a tak zanedlouho pokračujeme v cestě. Chvíle rozjímání na Fryšavském kopci, kde se nachází památník a zemljanka partyzánské skupiny Mistr Jan Hus z 2. světové války je ta tam a už si to míříme k nedalekému pramenu Svratky. Pramen Svratky nacházíme po několika set metrech. Rychlé skupinové foto a už se řítíme z kopce dolů do Cikháje. Poslední kilometry jsou nám už za odměnu, když se zastavujeme v restauracích a hospůdkách. Definitivní, pomyslnou tečku nad letošní tématickou Cyklotour 2020 jsme napsali v pivnici u Kapitána, kde se u pivečka a pečeného selete konalo zakončení tour.
Fotografie z cyklovýletu k nahlédnutí zde.